Blondie experimentuje...: Ikke- aneb něco o mně

Úvodem

Možná bych se mohla představit. To, že se jmenuji Tereza můžete vidět podle mého profilu (který nevím, jak schovat :D). Přezdívka Blondie vzešla z jedné bizardní příhody/situace a zalíbila se mi, tak jsem si ji ponechala (o té příhodě možná jindy, nechci vás všechny pohoršit už na začátku :)). Je mi 22 a studuji v Praze nizozemskou filologii (=holanská gramatika, reálie a literatura- vysvětluji, protože každý na mě vždycky valí oči).

Moje začátky
Upřímně jsem vždycky byla buclaté dítě. V pubertě jsem trochu shodila, ale pak jsem to zase časem patřičně dohnala. "Diety" jsem zkoušela od svých 15. Napadaly mě absurdní myšlenky- nejíst a zahánět hlad kouřením (opravdu jsem byla tak hloupá?), nejíst, jíst málo, jíst nízkokalorické srajdy, Margita, přežívat na instantních polévkách a toužila jsem, abych byla schopná jídlo vyzvracet (ani jeden z milionů návrhů na internetu díkybohu nezabral). Vždycky jsem to vydržela chvíli. Přibližně 7-14 dní a pak se zase vrátila k původním stravovacím návykům (bufet na střední a pekárna přes ulici byli na každodenním pořádku). Nikdy jsem se nedokopala k pořádnému dodržování zdravé stravy a už vůbec ne k pohybu. (Ano, byla jsem oblíbeným terčem všech tělocvikářů už od první třídy a zůstalo mi to až do prváku na vysoké.) A tak jsem se prožrala postupně až na 74 kilo. S výškou 171 cm jsem měla BMI na hranici nadváhy a vypadala jsem jak velerybka. Hlavně zadržovaná voda v těle byla zlo.

Velryba koncem července, měsíc před začátkem úspěchu. Mrkněte hlavně na ty nateklé nohy! (Jo a zatahuju tam břicho! To si moc dobře pamatuju :D )

Nečekaný zvrat
V červenci 2013 jsme byli s (tehdejším) přítelem ve Skotsku na jahodách, už předtím jsem byla opět nespokojená. Jemu jsem se líbila (hlavně aby nezmizely prsa!), oba jsme se pěkně za ty dva roky zakulatili.
Když jsme se vrátili a já jsem zapadla opět do každodenní rutiny, něco se ve mně pohnulo. Opět jsem si dala do záložek kalorické tabulky, aktualizovala svoji thinspo složku a pořídila jsem si patřičnou motivaci. V Ikea jsem si koupila zápisník a barevně jsem si sepsala PROČ CHCI ZHUBNOUT. Nastavila jsem si relativně reálnou časovou osu (3kg/měsíc). A základní body pro rozpohybování těla. Každý den jsem si poznamenávala celkový počet přijatých kalorií a jakou fyzickou aktivitu jsem vykonala. Tohle začalo 23.8.2013

Samozřejmě se to neobešlo bez cheat days. Povolila jsem si jeden den v týdnu jíst normálně (nepočítat, ale nepřežírat). Pomalu jsem si začala zvykat na běh. Nejprve 17 minut a postupně jsem to navyšovala. Po měsíci jsem úspěšně ztratila 5 kilo, přišel mi fitbit a šílenství mohlo propuknout. Další měsíc zmizely další 2 kila a já byla nadšená. Pomalu jsem musela začít obměňovat šatník- hlavně kalhoty. Od té doby hubnu průměrně 1 kg/měsíc. Žádná závratná rychlost, ale co si budeme povídat. Cheatday se občas zvrhne v cheatdayS a lenost mě jen podporuje.

Úplně jiný život
Kdyby mi někdo před rokem řekl, jak bude vypadat můj život nyní, jen bych se mu vysmála. Nikdy mě nenapadlo, že si půjdu zaběhat s mámou a ještě si při tom budeme povídat. Že přestanu nosit brýle, seženu v klidu podprsenku a bude mě bavit fitko. Co si budeme povídat. Za těch pár měsíců jsem ztratila 14 kilo, přítele, prsa, brýle. Ale získala svaly (zatím je malé- teprve se na nich pracuje :)), ofinu, sebevědomí a obdiv od druhých. Poznala jsem nové lidi a hlavně někoho, kdo mě v tom všem (na rozdíl od mého ex) podporuje, pomáhá a už vůbec mě nenechá za sebe platit :) Ještě nejsem v cíli, protože i když jsem pokořila moji vysněnou váhu 60 kg, tak stále nejsem spokojená. Snažím se pracovat na tom šíleném procentu tuku v těle, protože nechci být kost a kůže, ale zároveň "se mi to moc hejbe" :D. Jsou dny, kdy si přijdu neuvěřitelně tlustá (jsem na sebe přísnější, protože jsem se předtím neviděla a přišla jsem si "v pohodě"), ale pak se podívám na progress fotky. Jo, stehna mám pořád macatá, bříško je tam taky stále a ruce nejsou moc pevné, ale v porovnání s tím starým mrožiskem je to krása. Hřeje mě pocit, že jsem pár kroků za polovinou a obléknu si velikosti o 2-3 čísla menší (trička z 38 na 34, kalhoty z 42 na 36/38, šaty z M na XS).

Závěrem
Baví mě inspirovat lidi okolo a mám radost, když naslouchají mým radám. Netvrdím, že jsem nějaký expert a dělám vše správně- to rozhodně ne. Mám k tomu normální (nestriktní) lidský přístup a raději hubnu pomalu s tím, že si občas něco dopřeji, než aby mě přepadalo záchvatové přejídání (taky jsem s tím asi před dvěma měsíci bojovala). Zkouším různé metody, ale nic nezdravého pro tělo, a snažím se učit novým věcem. Věřím, že s trochou štěstí budu do roka a do dne od počátku hubnutí spokojená.

Blondie

P.S.: Pokochejte se, pobavte se. Je to poprvé, kdy zveřejňuji své fotky. Sice jsem je chtěla ukázat, až se budu cítit "dokonale", ale tak alespoň pro představu. Za své staré já se stydím, ale o to líp se cítím teď :)